EN:   ERA cafe 
Architect Josef Kranz designed a residential building with a café for Josef Špunar in 1927. The young graduate from the new Faculty of Architecture at the Czech University of Technology drew upon his knowledge of Dutch architecture, mainly the De Stijl avant-garde movement. This artistic platform established in 1917 by architect J. J. Pieter Oud and painter Theo van Doesburg sought to express the natural manifestations of nature as well as humans by means of elementary shapes based on horizontal and vertical axes and on basic colours (white, black, yellow, red and blue). In architecture and painting these ideas were displayed in abstract compositions of rectangular forms; the ideas also exerted an enormous influence upon the further development of architecture towards functionalism. The building is conceived as a system of intersecting right-angled areas which open up to the exterior.
In 1924-25 Oud designed the De Unie Café in Rotterdam, whose street facade consists of a geometrical composition of windows and colour fields. Josef Kranz drew on a similar concept when designing the Era Café, the front of which is segmented by a minimalist composition of several types of windows and an inscription with the name of the establishment. The large display windows reveal the interiors of the café on the ground and first floor followed by the ribbon window of the living room of the owner's apartment. These private areas on the second floor are accessible via a staircase whose glass concrete window on the right comprises the only vertical line in the facade. The ground floor of the café with Thonet furniture is dominated by the dynamic volume of the spiral staircase. Entirely in line with the ideas pursued by the De Stijl movement, the staircase replaces interior decoration, just like the colours of the walls (pale blue, white) and floors (red xylolite slabs), since the role of an abstract work of art is assumed by the architecture itself. The opening of the interior and its merging with the exterior is ensured by the roof terraces on all floors of the garden facade.
World War II did not bring about any significant changes; which cannot be said about the years following the Communist takeover. The building was seized and converted into a beer pub managed by the company Restaurants and Cafeterias Brno II. Further modifications were made by the next user - the University of Agriculture in the 1970s and 1980s, in spite of the fact that the building was declared an object of cultural heritage in 1977. The most critical moment, when the very existence of the structure was endangered, came when the house was returned to its rightful heirs after 1989. They attempted to restore the original condition of the house, yet a lack of coordinated management of construction carried out by an unreliable company, a lack of professional conservation supervision and financial resources posed a direct threat to this cultural monument. Unheated and uncompleted, the building was in danger of collapsing. The house decayed for several years until a suitable investor was found to return this unique building to its original function and appearance in 2011.

CZ: Kavárna ERA
V roce 1927 navrhl architekt Josef Kranz obytný dům s kavárnou pro Josefa Špunara. Mladý absolvent nové fakulty architektury České vysoké školy technické vycházel ze znalostí soudobé holandské architektury, zejména ze zásad avantgardního hnutí De Stijl. Tato umělecká platforma, založená v roce 1917 architektem Jacobusem Johannesem Pieterem Oudem a malířem Theem van Doesburgem, usilovala o vyjádření přirozených projevů přírody a člověka pomocí elementárních tvarů vycházejících z horizontály a vertikály a ze základních barev (bílá, černá, žlutá, červená, modrá). V architektuře a malbě se tyto ideje projevovaly abstraktní kompozicí pravoúhlých forem a velkou měrou ovlivnily další architektonický vývoj směrem k funkcionalismu. Dům je zde chápán jako soustava pravoúhle se protínajících ploch, které se otevírají do vnějšího prostoru.
V letech 1924–25 vznikla podle Oudova návrhu kavárna De Unie v Rotterdamu, jejíž uliční fasáda je tvořena geometrickou kompozicí oken a barevných ploch. Z podobného konceptu vycházel i Josef Kranz v návrhu kavárny Era, jejíž průčelí je členěno minimalistickou skladbou několika typů oken a nápisem s názvem kavárny. Podle rozměrných výkladců můžeme rozeznat kavárenské prostory v přízemí a v patře, nad nimi se nachází pásové okno obývacího pokoje rodiny stavebníka. Tyto soukromé prostory ve druhém patře jsou přístupné po schodišti, jehož sklobetonové okno na pravé straně tvoří jedinou vertikální linii fasády. V přízemním prostoru kavárny vybavené Thonetovým nábytkem dominuje dynamická hmota točitého schodiště. Tento prvek v souladu s názory hnutí De Stijl nahrazuje uměleckou výzdobu interiéru, stejně jako použitá barevnost stěn (světle modrá, bílá) a podlahy (červený xylolit), protože roli abstraktního uměleckého díla přebírá samotný architektonický prostor. Jeho otevírání a prolínání s exteriérem zajišťují střešní terasy ve všech patrech zahradní fasády.
Druhá světová válka se domu zásadně nedotkla, teprve po komunistickém převratu byl původnímu majiteli zabaven a přebudován na pivnici pod správou Restaurací a jídelen Brno II. Výraznější zásahy do podoby domu provedl v 70. a 80. letech jeho další uživatel – Vysoká škola zemědělská, přestože byl objekt v roce 1977 prohlášen kulturní památkou. Kritická situace, která ohrozila samotnou existenci budovy, však nastala až po roce 1989, kdy byl dům navrácen dědicům. Ti se sice pokusili uvést ho do původního stavu, ale nekoordinované vedení stavebních prací nespolehlivou firmou, neodborný památkový dohled a nedostatek financí vedly k přímému statickému ohrožení rozestavěné a nevytápěné památky. Po několika letech chátrání se podařilo najít vhodného investora a v roce 2011 byla této jedinečné stavbě vrácena její původní funkce i podoba.